Deprecated: Function set_magic_quotes_runtime() is deprecated in /data/www/11822/horolezci-nj_cz/textpattern/lib/txplib_db.php on line 14 HOROLEZCI-NJ.CZ | HOROLEZECKÝ ODDÍL NOVÝ JIČÍN,o.s.|EVEREST 2011 MILOŠ

EVEREST 2011 MILOŠ

Horolezci.cz » Aktuality
Autor: Richard Směja | 17. května 2011

Kdyby mi někdo řekl před expedici, že to zabalím 40 m pod vrcholem na tzv. Poledním vrcholu., tak bych mu odpověděl, ať to zkouší na někoho jiného.Ale po pořádku. 7.5.nám Phil oznámil, že má prognózy počasí, které má ze 3 nezávislých zdrojů  říkají, že nejlepší výstupový den  je 12.5…a tedy bude následující program. Zítra do C2, tam 2 dny odpočinek, pak výstup do C3 přespání a hned do C4, krátký odpočinek 4-5h a následuje noční výstup na vrchol…. a sestup zpět do C4. Spánek a sestup do C2, spánek a sestup do BC. Vypadá to jednoduše…..Najednou se atmosféra mezi námi mění. Všichni jsou najednou zamklí a přemýšlejí co vzít a nezapomenout…..Ale hlavně co bude. A jak to dopadne. Každý myslí na Everest. Nějak se mi vybavila na mysl  zkušenost od Koži, kdy před každým závodem se mravně  vydrhne a pak, že je jeho výkon  k nepoznání… Mohu této zkušenosti využít, ale nějak nechci měnit své tradice. Brzo ráno vyrážíme.  Výstup do C2 přes ledopád mě vždy děsil. Člověk si ale zvykne na vše. Přes ledopád si kráčím sám, dávám velký pozor, protože za ten čas, co jsem ho stoupal  naposledy, se hodně změnil. Přeletěla přes něj lavina a bylo vše jinak. Víte, neuvažujete nad tím jak jdete, jen vás zajímá, co máte teď momentálně pod nohama a jestli jdete správným směrem. Do C2 přicházím unavený, ale vím, že mě čekají necelé 2 dny pohody, tak je to fajn. Stále se dívám nahoru. Dokonce, když otevíráme světlík spol. stanu, tak je vidět, přímo přes něj, vrchol Everestu.  Pohled vypadá hodně fotogenicky, tak si ho fotím. Z C2 je rovněž vidět krásně výstupová cesta do C3 a částečně do C4. Nic teď mi nepřipadá vábně, protože zatím vidím samou dřinu. Cestu do C3  zvládám, ale my máme stany postaveny na takovém vosím hnízdě, úplně nahoře. Proklínám to místo, je to hodně nahoru, ale když jsem na místě, je to fajn. Výhledy ze stanu s čajem, jsou fantastické…. Ráno pokračujeme do C4. Vše má obrovský spád, ani si ho  pomalu neuvědomuji,…. že vlastně se blíží finále. Do C4 nepřicházím, ale doslova se tu doploužím.  V C4 jsem nějak po 14 hod. a cítím, že to se mnou není nic moc. Ale řekněte sami, udělat za dva dny 1.600 výškových metrů a za 6 hod. vás čeká dalších 900 výšk.m.…i tak si myslím, že i pro trochu je to záběr. A ještě k tomu ty podmínky…….Piju čaj z termosky, něco s Philem vaříme/má za sebou strašně moc. 6 x vrchol Everest, několikrát stál na vrcholu Manaslu, G 1 aG 2, a já nevím čeho všeho, celkem vedl 28 expedic/. Snažím se toho všeho sníst co nejvíce, včetně kalorických tyčinek,…ale cítím takou nějakou slabost. Nevím, co bude. Procházím tábor, je to… vlastně Jižní sedlo. Moc se mi líbí. Každý se snaží, co nejvíce si odpočinout, před cestou nahoru…Ale v této výšce to moc nejde. Jdu si lehnout. Je tma…Nevím, co se děje, všude tma, jen čelovky svítí okolo a všude jsou lidi. Nevím, kde jsem a co po mně všichni najednou chtějí………já totiž tak tvrdě usnul, že mě museli probouzet natvrdo, abych procitl. V polospánku obouvám mačky a házím nějaké věci do baťohu a vyrážím hned za nimi.….nahoru. Pomalu se probouzím, nechce se mi věřit, že v době, kdy ostatní se trápili s odpočinkem, já si klidně spal. Je sice pravda, že jsem schopen usnout i v hospodě, ale spát v pohodě 4 hod. v Jižním sedle, to se hned tak nevidí…….. Pomalu, jak se probouzím, tak se mi stoupá lépe. Nechce se mi věřit, že to může i za pár hodin to může vše skončit. Se šerpu Láďou se propracováváme dopředu. Několikrát jsme úplně včele celého vláčku. Začínám se cítit tak v pohodě, že jsem se tak jsem se necítil ani jednou v průběhu expedice….hodiny výstupu začínají utíkat……jediný problém,  zamrzá mi jumar /tj.šplhadlo, které umožňuje pohyb po laně nahoru/. Musím sundat rukavice a to mě stojí první omrznutí všech prstů na pravé straně. Řeším to ihned zdvojenými rukavicemi a tepelnými chemickými sáčky. Stále mám k dispozici po ruce peřovou rukavici, kterou hned oblékám, když je chvilka. Je to stále dost kolmo nahoru a tak výškové metry rychle nabíhají. Terén, to je takový mix… led, sníh, skála. Nesvítí sice hvězdy a je taková polotma. Ale rozpoznávám místa, které jsem předtím jen viděl z fotografií.

Přidat komentář

Beat — 18. května 2011, 01:03 | #

Miloši, jsi pašák..;c) Těším se na pokračování Tvého příběhu, na Tvé vyprávění, Tvůj hlas a prupovídky…=o) Zatím ahoj….

dejf s prahy — 18. května 2011, 14:27 | #

respect.

Vti — 18. května 2011, 14:32 | #

Dobrý!!!

Věra Švehlová — 18. května 2011, 16:23 | #

Obdivuhodné, skvělé, až se tají dech… Přeju šťastný návrat domů!

PavlínaF — 18. května 2011, 17:12 | #

Moc zdravím a gratuluji a doufám, že si budu moci dočíst konec. :-)Mám radost.

Příkazy Textile